Obchodníci a sprejeři jsou dva naprosto nesmiřitelné tábory. Jedni prahnou po rebelii a svobodě, druzí hájí právo na prezentaci podle svých představ a chtějí chránit svůj často draze vypiplaný majetek. Do všeobecného zmatku se sunou street artový umělci se svým právem na svobodu projevu. Všechny tři věci k veřejnému prostoru patří, ať se to účastníkům líbí nebo ne. Jde vůbec něco takového dohromady? Co se stane když graffiti překročí všechny hranice? Jak reaguje retail?

 

Následující foto report je hlavně z gotické čtvrti Barcelony (Barri Gòtic), která je dnes zahalená nánosy graffiti. Na rozdíl od belgického Ghentu, kde i místní anarchisté dodržují zásadu, že po historických objektech se nesprejuje, tady graffiti lozí, kudy se mu zlíbí, historie nehistorie. Obchody v gotické čtvrti mívají během zavíračky stažené rolety, které se tak dlouho stávaly oběťmi sprejerů, až majitelé tuto techniku vzali za svou a vytvořili své čtvrti unikátní vizuální styl, který je v kombinaci s historickými domy ze začátku brutálně bizarní a na konci inspirativní. V porovnání s ostatními historickými čtvrtěmi evropských měst je Barri Gòtic svou přehnaností a upřímností živelná a nezaměnitelná. V ulicích se totiž odehrává válka, kterou nikdo nevyhrál, ale všichni bojovali tak sebevědomě a intenzivně, že to stojí  za vidění. Názor si na to každopádně musí udělat každý sám.

Pro širší kontext tu mám i malou galerii graffiti / street artu z jiných čtvrtí Barcelony.

A nakonec ze série lidová tvořivost aneb jak se s posprejovanými vraty vypořádali obyvatelé čtvrti: