V českých ulicích v posledních letech vládne kombo cedule a polep. Nejlépe velká cedule, nejlépe polep s fotkou. Kde kdo si přes unikátní štukovou výzdobu plácne tuctový kus plastu a říká tomu branding provozovny. Když to dělá tolik podnikatelů, musí to přece fungovat. Když otvírám provozovnu, musím ukázat nápisy a obrázky, jak jinak by se začalo prodávat. Nebo to jde i jinak?

Podobné ulepené obrázkaření může v krátkodobém horizontu fungovat, zároveň ale řadí provozovnu do šedi průměru a tím podrývá její stabilitu a věrnost zákazníků. Je to neochota designérů a grafiků vysvětlovat klientům podstatu brandingu nebo také neochota podnikatele investovat do kvalitního konceptu a komunikace.

Branding provozovny nemá být propagační, ale orientační.
To znamená označení může říkat že provozovna existuje, ale nemá zobrazovat text o vizi majitele podniku a ukazovat fotku každé nudle, co je v nabídce. Dobře, zřeknu se obrázků a tuctu nápisů, budu tím víc prodávat? Těžko. Zaujetí a věrnost zákazníků je vždycky potřeba dlouhodobě budovat, akorát ti úspěšní to dělají úplně jinak, než obrázkařením ve výloze.

Konec teoretických keců, mám tu přehled kde co zafungovalo a proč.
Následují příklady podniků, které ukazují, že je možné k prezentaci (a podnikání) přistupovat i víc koncepčně, než montáží připitomělé cedule přes celé přízemí. Spojuje je promyšlená koncepce, nepřítomnost obrovských polepů výloh a umaštěných cedulí.

 

POE POE 

(fast food, Masarykova ul., Brno)

  • Řetězec s velmi levným rychlým občerstvením.
  • Žádné fotografie umaštěného jídla, žádné žluto červené plochy přes celou výlohu. Prezentaci na skle tvoří pár čistě bílých ikon a textů. Pizza za 16,­–Kč. Dobrá cenová politika, skvělý výběr lokace a slušný design interiéru vytváří vysoký nadstandard co se týče fast food řetězců.
  • Robustní a čistý design evokuje kvalitu, otevřená přípravna jídel působí dojmem, že není co skrývat.
  • Nejběžnější produkty za nejnižší možné ceny a k tomu o fous dražší vlastní značkové produkty.
  • Provozovna na fasádě ani nemá jméno, místo názvu je jen ikona a každý si ji může pojmenovat sám. Jde o to, aby si zákazník zapamatoval ceny a kvalitu jídla při návštěvě, na základě výrazné ikony už si obchod najde znovu – ať už mluví jakýmkoli jazykem.
  • Když podnik dobře nastaví zevnitř, fotky umaštěných jídel prostě nejsou potřeba.

 

GO PHO

(vietnamské bistro, Běhounská ul., Brno)

  • Vietnamské bistro, které si velmi rychle našlo svoje zákazníky, aniž by muselo buzerovat kolemjdoucí výlohou popsanou poledním menu, áčkem počmáraným slevami a podobně.
  • Ohromnou službu udělal bistru kvalitní návrh interiéru, který zákazníkům výrazně zpříjemnil pobyt v horním patře, které by při jiném řešení mohlo svým nízkým stropem působit velmi nepříjemně a stísněně.
  • Koncept kombinuje masožroutská jídla a vegetariánské i veganské varianty. Na oběd tak spolu můžou zajít strávníci všech vyznání.
  • Na dobrém místě, s dobrým konceptem a kvalitní kuchyní si často nesednete bez rezervace – očividně nemají problém najít věrné zákazníky.
  • Ještě před otevřením nabudili očekávání přes sociální sítě tak, že se při otevírání stála před bistrem fronta na sednutí.

 

Super Panda Circus

(bar, Husova ul., Brno)

  • Bar bez vývěsního štítu a jakéhokoli značení. To jediné, čeho si kolemjdoucí všimne, je barevný závěs. Ten musí odhrnout, zazvonit a počkat, až pro něj přijde obsluha. Podnik je přesto (nebo právě proto) velmi oblíbený – staví na pocitu tajemna, exkluzivity a vlastních originálních drincích.
  • Podniku na začátku pomohla popularita příbuzného Baru, který neexistuje – majitelé se rozhodli otevřít druhý bar s originálním konceptem a částečně vycházeli s finančních příspěvků nejvěrnějších zákazníků.
  • Při otevírání pak de facto ani nesdělili adresu – koncept podniku je tajemný bar, takže vyřvávání adresy není na místě, kdo chce, musí si exkluzivní místo najít sám.
  • Žádné klasické menu, ohrané podtácky nebo čipsy. Nenabízí cokoli všem, ale snaží se nadchnou zákazníka něčím novým.
  • Zážitek zákazníka je tady nedílná součást značky. Mojito s brčkem si fakt nedáte – ani si na něj nevzpomenete. Asi je zbytečné to podrobně popisovat, stačí bar navštívit a je jasné, o co jde. Nebo stačí podívat se na výsledky soutěží o nejlepší bary v republice a zalistovat v doporučeních The New York Times.

 

Cestovní kancelář Fisher

(Masarykova ul., Brno)

  • Příklad toho, že cestovní kancelář nemusí znamenat výlohu ulepenou naplácanými A4 papíry s nabídkami nových zájezdů.
  • Závěsný systém je přehledný a umožňuje jednoduchou výměnu nabídky. Nápad s prezentací pomocí A4 papírů není špatně jako takový, špatný je, když postrádá koncepční, dlouhodobé designové řešení. Takové řešení má být dlouhodobě funkční a nemusí záviset na tom, kdo zrovna na prodejně prezentaci vytváří. Tím se mimo jiné také drží jednotný vizuální styl celé firmy.
  • V tomto případě je stojan navíc odsazený od výlohy, takže vhled zachovává funkci výlohy a nedělá z přízemí domu dlouhou zalepenou pevnost (a tím ucpané, nepříjemné prostředí pro zákazníka).

 

SKOG urban hub

(kavárna, Dominikánské nám., Brno)

  • Kavárna a bar, žádný vývěsní štít, jen kolmá výstrč.
  • Prezentace je postavená na obrovské výloze, která celý den maximálně propojuje život v kavárně a kolemjdoucí.
  • Hned za výlohou je umístěná deska s posezením a výhledem do ulice. Kolemjdoucí tak má možnost vidět v přímém přenosu, jak si hosté metr od něj užívají svou kávu – to přirozeně tvoří přitažlivější prezentaci než tisíc fotek kávy nebo slevových nálepek.
  • V hlavní roli úspěchu bylo osobní nasazení majitelů a sociální média. Majitelé vsadili na koncept sám o sobě a do marketingu v podstatě nenalili ani korunu.

 

MR FOX

(pánský klub a holičství, Novobranská ul., Brno)

  • Venkovní značení je minimální, tvoří jej kovová výstrč s logotypem a malý polep z řezané grafiky.
  • Koncepce komunikace nestaví na lákání kohokoli na cokoli, ale na kvalitě služeb a budování okruhu dlouhodobě spokojených zákazníků.
  • Výběr hudby, osvětlení, chování personálu, tempo zážitku – to všechno se podepsalo na tom, že majitel nedávno otevřel další pobočku.

 

Café Atlas – Prohlédnout interiér >>

(kavárna, Žerotínovo nám., Brno)

  • V této místními neoblíbené budově se vystřídalo několik obchodníků bez úspěchu. Až do chvíle, kdy přišel člověk s jasným plánem, nechal vytvořit unikátní a elegantní úpravu interiéru a naučil lidi, aby si původně chladný a neútulný prostor oblíbili.
  • Rozhodně k tomu nepotřeboval cedule, obrovské polepy nebo billboard za rohem. Značení je jen ve formě malého polepu z řezané grafiky, který z ulice skoro není vidět – není to totiž potřeba.
  • Zároveň se tu bohužel ukazuje nevýhoda velké benevolence vlastníka nemovitosti – cedulky okolo nepatří ke kavárně, ale firmám uvnitř – cedulky pokračují dál doleva a ústí v posprejovanou plakátovací plochu. Když majitel domu nekoriguje a nesjednocuje designovou koncepci všech provozoven v domě, pak ti méně schopní obchodníci zbytečně przní prezentaci svých sousedů a to není zrovna fér.

 

Sjednocení designu provozoven v rámci jednoho domu je základ toho, aby každý dostal prostor a nemusel trnout, co soused vymyslí příští měsíc (na fotce dům na ul. Masarykova, Brno). Prostor výlohy je přitom zachovaný k jakýmkoli kejklům (vyjma šílených polepů), takže obchodník může tužby po kreativitě uspokojit bez prznění architektury. Proto součástí prezentace provozovny je v podstatě i solidnost nájemce, který si dovede barák ohlídat a ukočírovat.

Kombo cedule a polep je teď náš národní vizuální styl.
Řadí nás to na pozici matlů, kteří sice zdědili bezkonkurenční architektonické dědictví, ale neví, co s ním. Tím spíš potěší příklady obchodníků, designérů a majitelů nemovitostí, kteří architekturu respektují a dovedou pracovat tak, aby jim chytrá koncepce a komunikace zajistila vyšší výdělečnost. A právě těm bude věnován celý tento blog, který bude sledovat dobré nápady v retail designu [designu obchodů]. Zajímavé projekty, rozhovory s majiteli úspěšných podniků, od levných podniků po ty nejluxusnější, od hladových oken po butiky. Pro všechny, kteří chtějí sledovat, jak český retail design vstává z popela a zaujímá svoje místo na výsluní.

Retailoko. Blog o retail designu. S citem pro detail a prachy.